Máte v práci podrážděné oči nebo vysušenou pokožku? Může za to nízká vlhkost vzduchu

Vysušené dráždivé oči, svědivá pokožka, dermatitida nebo třeba špatná imunita? Na vině může být specifická vlastnost vzduchu, kterou ani sami nevnímáme. Řeč je o vlhkosti vzduchu. A pro pořádek si ji raději hned definujeme. Tato veličina udává, jaké množství vody, respektive vodní páry, obsahuje dané množství vzduchu. I když se může zdát, že tento údaj je důležitý tak akorát pro chemiky či vědce, opak je pravdou. Nejvíce působí právě na obyčejné lidi – na Vaše zaměstnance.

Suchý vzduch nepozorovaně ničí naše zdraví

Každý z nás dokáže říct, zda je mu teplo nebo zima. Jedná se o subjektivní pocit v konkrétním čase a na konkrétním místě. Poznali byste ale, kdy dýcháte opravdu suchý a kdy relativně vlhký vzduch? Odpověď zní ne. Naše smysly nejsou natolik rafinované, aby dokázaly vnímat vlhkost vzduchu. Přitom se jedná o veličinu, která může významně ovlivnit naše zdraví. A nejde pouze o samotné dýchání. Pokud se pohybujeme v místnostech s nízkou hladinou vlhkosti, je tomuto suchému vzduchu vystaveno celé naše tělo.  Suchý vzduch nasává vlhkost ze všech nabízených zdrojů. Jedním z nich je právě naše tělo. Tento vzduch odpařuje vodu z našich očí, vlasů, nehtů a celé pokožky. Výsledkem je pak dehydratace a následně vysušené oči, svědivá pokožka nebo i dermatitida.

Z dlouhodobého hlediska pak můžou být následky mnohem závažnější. Suchý vzduch totiž ovlivňuje i funkčnost respiračního a imunitního systému. Dýcháním suchého vzduchu se vysušují sliznice v našem nose, krku i průduškách. Pokud se naše tělo setká s virem či bakterií šířenou vzduchem, hraje právě funkčnost sliznice velkou roli. Sliznice totiž v ideálním případě zachycují vzduchem nesené infikované částice, přenesou je do krku a pak je snadno vykašleme. Sliznice jim tak zabrání, aby se dostaly do našich plic. Pokud jsou sliznice příliš vysušeny, tento přirozený obranný mechanismus prostě nefunguje. Suchý vzduch tak způsobuje i vyšší náchylnost k infekcím a nemocem. Stejně tak se postará o jejich další šíření.

Málo vlhký vzduch nedokáže ničit bakterie, vir se šíří dál

Nemoce na pracovišti jsou vždy nežádoucí a přináší spoustu komplikací. Ve většině případů se musí rychle řešit záskok, který ale danou činnost nedokáže vykonávat se stejnou efektivitou. Výkonnost samotného nemocného je přitom nižší před i po nemoci. Běžné nachlazení, viry a chřipky se nesou vzduchem, a tak se mohou mezi kolegy rychle rozšířit. Právě vzduch je totiž přenašečem bakterií a na jeho vlhkosti záleží, zda se bude infekce šířit dál. Pokud se vlhkost udržuje v optimální míře, bakterie nemají šanci. Nemocný člověk dýchá, kašle nebo mluví a během těchto procesů vydechuje do vzduchu kapky s bakterií či virem. Jestliže je vzduch vlhký, dokáží jeho částice působit na bakterie a významně redukovat jejich schopnost se šířit. Suchý vzduch naopak z kapek odsává vodu, choroboplodné zárodky se udržují a prodlužuje se tak stav infekčnosti.

 

 

Předmětem několika vědeckých studií byla chřipka. Odborná studie z roku 2013 představila zvlášť zajímavý experiment. Autoři do uzavřené místnosti umístili figurínu, která simulovala kašel nemocného člověka. Potom měnili vlhkost vzduchu, a to od již od 7 do 73 %, a průběžně odebírali vzorky částic vzduchu. Při nízké vlhkosti byla chřipka maximálně aktivní. S vlhkostí nad 40 % byl vir potlačen. 1

Adiabatika může vzduch ochladit, ale zároveň i zvlhčit

Optimální vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 40 – 60 %. A jelikož vlhkost vzduchu přímo ovlivňuje naše fyzické a psychické rozpoložení, je stěžejní se o tuto veličinu zajímat – jak v domácím prostředí, tak i v našem zaměstnání. Vlhkost vzduchu ve výrobních halách i v otevřených kancelářských prostorech podléhá spoustě faktorů. Některé z nich ale máte ve svých rukou. Nabízí se časté větrání nebo používání klasických zvlhčovačů. Pak je tu taky spousta babských rad jako třeba pořídit akvárium, rozvěsit po místnosti mokré prádlo nebo stále nechat vařit hrnec s vodou tak, aby se voda odpařovala do prostoru. Otázkou je, jestli byste s tím uspěli i v rozlehlých výrobních halách nebo kancelářích. Jít na to ale můžete i od lesa. Taková klimatizace vzduch opravdu kvalitně vysušuje. Alternativou a správnou volbou je pak adiabatické chlazení, které se naopak postará i o Vaše sliznice. Vzduch totiž naopak zvlhčuje.

Tyto poznatky jsou podloženy mnoha odbornými studiemi. Podíváme se pod pokličku alespoň čtyřem z nich.

  1. Psychologické a subjektivní reakce na nízkou relativní vlhkost vzduchu

(Autor: Sunwoo Y. a kolektiv, 2006)

 Této studie se zúčastnilo 16 zdravých lidí, kteří byli monitorováni v různých podmínkách vlhkosti vzduchu. Teplota vzduchu byla udržována na 25 °C, měnila se pouze vlhkost. Simulovány byly tři situace relativní vlhkosti vzduchu – 10 %, 30 % a 50 %. Pozornost byla zaměřena na funkčnost sliznice, frekvenci mrkání a hydrataci pokožky, ale autoři se také ptali na subjektivní pocity tepla, sucha a celkové spokojenosti. Výsledky ukázaly, že nízká relativní vlhkost negativně ovlivňuje funkčnost sliznic, vysušuje pokožku a také snižuje samotnou teplotu pokožky. Zajímavostí, která potvrzuje výše uvedená fakta, je, že všichni zúčastnění okamžitě pocítili chlad, nicméně vůbec nezaregistrovali sníženou vlhkost.

 

  1. Funkčnost nosních sliznic je pomalejší, pokud dýcháme suchý vzduch

(Autor: Salah B. a kolektiv, 1998)

Jak lze změřit funkčnost sliznic? Jedenácti zdravým lidem bylo do nosních dírek implementováno 250 mikrogramů sacharinu. Sledovalo se dýchání v místnosti s běžným vzduchem a vzduchem suchým. Než začal působit sacharin, každých 30 sekund byly odebrány sliny zúčastněných. Potvrdilo se, že suchý vzduch významně snižuje vlhkost sliznic a následně pak jejich funkčnost.

 

 

  1. Průtok hlenu v lidském nose

(Autor: Ewert G., 1965)

V rámci tohoto pokusu byl zúčastněným dán prášek do nosních dírek. Měřilo se, za jak dlouho dojde k posunu o 2 mm. Výsledky ukázaly, že optimální tok nastává při vlhkosti 70 %. S klesající vlhkostí vzduchu pak paralelně klesá rychlost toku, čím ztěžuje samotné dýchání.

 

  1. Dichotomie relativní vlhkosti vzduchu v rámci vzduchu uvnitř místnosti

(Wolkoff P., Kjargaad S.K., 2007)

Autoři provedli hlubokou rešerši epidemiologických a klinických studií, které souvisí s relativní vlhkostí vzduchu. Ta potvrdila, že klesající vlhkost vzduchu způsobuje podrážděnost očí a negativně ovlivňuje slzný film. Pro oči a horní cesty dýchací je jednoznačně lepší vlhkost okolo 40 % než vlhkost nižší.

 

 

1 Studie: Sterling E.M. a kolektiv: Kritéria pro člověka vystaveného vlhkosti v budovách

                 Metz J.A.; Finn A.: Chřipka a vlhkost vzduchu – proč je větší vlhkost lepší

                 The Condair Group: Humidity, health and wellbeing