Horko ve výrobě je skrytý náklad a stojí firmy miliony ročně

Většina firem řeší vysoké teploty ve výrobních halách až ve chvíli, kdy si zaměstnanci začnou stěžovat na horko. Ve skutečnosti je ale tepelná zátěž mnohem širší problém.

Neovlivňuje pouze pracovní komfort. Má přímý dopad na produktivitu lidí, spolehlivost technologií, kvalitu výroby, počet zmetků i riziko odstávek provozu. Jinými slovy: horko není jen otázka pracovního prostředí. Je to faktor, který ovlivňuje ekonomiku celé výroby.

Co všechno ovlivňuje vysoká teplota ve výrobním provozu?

• klesá produktivita práce o 2-3 % za každý 1 °C tepelné zátěže
• roste chybovost a zmetkovitost výroby
• přibývají bezpečnostní přestávky a klesá využití pracovní doby
• přehřívají se stroje a technologie
• vznikají horší podmínky pro skladování a kvalitu výrobků
• zvyšuje se riziko pracovních úrazů

Víte, kolik stojí horko konkrétně váš provoz?

Kolik může horko firmu stát?

Pokud spojíme pouze dva nejlépe měřitelné faktory – pokles produktivity a bezpečnostní přestávky – dostaneme se u středně velkého provozu s 50 zaměstnanci na ekonomický dopad přibližně: 3,7 až 6,6 milionu Kč ročně

A to bez započtení:

• zmetkovitosti,
• reklamací,
• poruch technologií,
• odstávek výroby,
• nákladů na nábor a fluktuaci zaměstnanců,
• dopadů na kvalitu výrobků.

Skutečné náklady tepelné zátěže tak bývají ve většině provozů ještě výrazně vyšší.

1. Klesá produktivita práce

Lidský organismus spotřebovává při vysokých teplotách více energie na vlastní ochlazování. Klesá koncentrace, přibývá únava a pracovní tempo se zpomaluje. Podle metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO) klesá produktivita práce přibližně o 2–3 % za každý 1 °C tepelné zátěže nad úrovní 20 °C WBGT.

Pokud se podaří snížit tepelnou zátěž o 5 °C, může to znamenat zvýšení produktivity o 10–15 %. U modelového provozu s 50 zaměstnanci a 600 hodinami tepelné zátěže ročně představuje tento efekt ekonomický přínos přibližně 1,4 až 2,1 milionu Kč ročně.

2. Roste chybovost a zmetkovitost výroby

S rostoucí únavou pracovníků klesá pozornost a přesnost.

V mnoha provozech se vysoké teploty projeví:

• vyšším počtem výrobních chyb,
• větším množstvím zmetků,
• vyšší potřebou oprav a přepracování výrobků,
• vyššími reklamacemi zákazníků.

Nejvíce je tento efekt patrný tam, kde výroba vyžaduje přesnost, opakovatelnost nebo dodržení technologických parametrů. Stačí malé procento navýšení zmetkovitosti a náklady mohou převýšit samotné náklady na chlazení.

3. Přibývají bezpečnostní přestávky a klesá využití pracovní doby

Při překročení limitů tepelné zátěže musí zaměstnavatel podle českých předpisů přijímat ochranná opatření. V závislosti na typu práce může být nutné zavést střídání práce a bezpečnostní přestávky.

Výsledkem je nižší využití pracovní doby a pokles výkonu výroby.

U provozu s 50 pracovníky a 600 hodinami nadlimitní tepelné zátěže představují náklady na bezpečnostní přestávky přibližně:

• 2,3 mil. Kč ročně při režimu 10 minut přestávky za hodinu,
• 3,4 mil. Kč ročně při režimu 15 minut přestávky za hodinu,
• 4,6 mil. Kč ročně při režimu 20 minut přestávky za hodinu.

4. Přehřívají se stroje a technologie

Vysoká okolní teplota neovlivňuje pouze lidi.

Citlivá elektronika, frekvenční měniče, řídicí systémy, kompresory nebo hydraulické jednotky pracují při vyšších teplotách s nižší rezervou.

Důsledkem mohou být častější poruchy, přehřívání rozvaděčů, nouzová odstavení zařízení, kratší životnost komponent.

Každá neplánovaná odstávka přitom znamená nejen náklady na servis, ale především ztracenou výrobu

5. Horší podmínky pro skladování a kvalitu výrobků

Vysoké teploty mohou negativně ovlivnit také samotný výrobek.

Typicky například:

• potravinářství,
• farmaceutickou výrobu,
• logistické a skladové provozy,
• výrobu plastů,
• lakovny a povrchové úpravy,
• výrobu s lepidly, nátěry nebo chemickými procesy.

Nestabilní teplota může vést ke kolísání kvality, vyšší zmetkovitosti nebo zkrácení skladovatelnosti produktů.

6. Zvyšuje se riziko pracovních úrazů

Podle Státního zdravotního ústavu vede nadměrná tepelná zátěž ke zvýšené únavě, horší koncentraci a vyššímu riziku chybného rozhodování. To se následně promítá do vyššího rizika pracovních úrazů.

Každý pracovní úraz přitom znamená další náklady spojené s absencí pracovníka, zastupitelností nebo omezením provozu.

Chlazení výrobních hal dnes není komfortní benefit.

Moderní systémy chlazení, větrání a destratifikace pomáhají vytvářet stabilní výrobní prostředí. Jejich přínos nespočívá pouze v nižší teplotě.

Pomáhají chránit:

✓ výkon zaměstnanců
✓ plynulost výroby
✓ kvalitu výrobků
✓ spolehlivost technologií
✓ bezpečnost práce
✓ ekonomické výsledky firmy

Co říct závěrem? Nejdražší technologie jsou pro firmu ty, které nepořídí.

Nejdražší technologie jsou pro firmu ty, které nikdy nepořídí. Protože zatímco náklady na chlazení jsou vidět na faktuře, náklady způsobené tepelnou zátěží se často schovávají v nižší produktivitě, zmetcích, poruchách a prostojích výroby. A právě tyto skryté náklady mohou ve středně velkém provozu představovat miliony korun ročně.

Každý provoz má jiná kritická místa.

Rozklíčujeme, která část vašeho provozu potřebuje řešit teplo jako první. Provedeme analýzu, stanovíme priority a navrhneme řešení po etapách s ohledem na váš rozpočet.